UMĚLÁ INTELIGENCE- MEZI SVĚTY
Tvorba vychází z hlubokého vnitřního dialogu – mezi obdivem a obavou. Inspirací i výzvou se stala umělá inteligence, fenomén, který mě fascinuje i znepokojuje zároveň. Každé dílo je pokusem pochopit, kde končí člověk a začíná stroj – a zda v tom propojení může existovat světlo.
Volím výhradně modrou barvu. Je to barva technologie, chladu a hlubin, ale zároveň klidu, nekonečna a důvěry. V tomto monochromatickém světě hledám rovnováhu. A přestože mé obrazy často zobrazují digitální struktury, postlidské bytosti nebo kódy, vždy v nich hledám dobro – náznak duše, lidskosti a naděje.
Maluji otázky, ne odpovědi. Skrze kontrast organického a umělého, přirozeného a naprogramovaného, se snažím najít bod, kde se technologie a lidské srdce mohou setkat bez strachu.
Blue Future: Searching for Goodness in the Shadow of Artificial Intelligence
My work arises from a deep inner dialogue—between admiration and fear. Artificial intelligence has become both my inspiration and my challenge. Each piece is an attempt to understand where the human ends and the machine begins—and whether light can exist in that connection.
I choose to work exclusively with the color blue. It represents technology, coldness, and depth—but also calm, infinity, and trust. In this monochromatic world, I seek balance. Though my paintings often depict digital structures, post-human beings, or code, I always search for goodness within them—a hint of soul, humanity, and hope.
I paint questions, not answers. Through the contrast between the organic and the artificial, the natural and the programmed, I try to find a point where technology and the human heart can meet without fear.